Velice obsáhlé shrnutí letošní sezóny přímo od hlavního trenéra dorostenek a manažera oddílu Jiřího Kloudy.

Celá sezóna je, řekl bych, absolutně neočekávaná, co se výsledků týče. Když jsme na začátku září dávali postupně dohromady tým, který, řečeno bez obalu, vypadal, že spíš nebude, než bude schopný hrát, bál jsem se, abychom sezónu vůbec dohráli. V počtu 7 hráček a 2 brankářky by tým přihlašoval do soutěže jenom blázen. Ale protože už bylo září a my nemohli couvnout, muselo se hrát. Hodně mě mrzí odchod mnoha holek, které se rozhodly skončit krátce před startem sezóny, ale s tím už nic neuděláme. 

Přiznám se, že z trenérského postu jsem nikdy nebyl tak nervózní jako před prvním zápasem v sezóně. Úvodní kolo jsme zvládly bez prohry, ostatně jako “zbytek” sezóny a nervozita ze mě upadla. Alespoň částečně. Zhruba po polovině sezóny jsme se s kolegou Radkem Mašátem dozvěděli, že naše soutěž je postupová. Nenapadlo mě to na začátku sezóny a ani v půlce jsem to nebral jako relevantní informaci, protože jsme s týmem o počtu devíti lidí měli jiné starosti. Jenže blížil se pomalu závěr sezóny a když jsme s Radkem koukali na podmínky postupu a na počet bodů, který je ještě ve hře, bylo jasné, že už nemůžeme nepostoupit. Chvíli jsem z toho byl opět rozhozený, protože play-off zdaleka nebude tak jednoduché, ale pak jsem si sám pro sebe shrnul celou dosavadní sezónu. 

Děvčata nejenom, že odehrály všechny utkání, ale dokonce umlčely všechny, tím že dokázaly odehrát všechny zápasy bez prohry. I když to ne vždy byl pohledný florbal pro oko diváka, byl to florbal, který jsme v rámci možnosti chtěli a mohli hrát. Nepůjdete hrát běhavý florbal v 7 lidech proti třem kompletním pěticím soupeře. Prostě jsme se museli adaptovat na podmínky, které jsme měli a odehrát každé utkání jinak. To se nám povedlo. Za celou základní část a za to, jak se holky postavily k sezóně a samy k sobě v kabině, jim patří obrovské díky. Klobouk dolů před jejich výkonem. Druhým milníkem v sezóně byl postup z prvního místa do play-off. 

V play-off nás čekal silný soupeř Black Angels z Prahy. Opět zdůrazním, že před dvojzápasem na domácí půdě se holky opět nahecovaly a já byl přesvědčený o tom, že soupeři nedáme nic zadarmo. Konečné výsledky obou zápasů nejsou podstatné a přiznám se, že si je ani nepamatuju. Pamatuju si totiž jiné věci. Nasazení, bojovnost, chuť, obětavost, týmovost…. Všechny vlastnosti a prvky toho, jak by měl KLATOVSKÝ tým vypadat a jak by měl bojovat. Unavené, ale šťastné holky na konci dne měly úsměv na tváři s výrazem spokojenosti, že na hřišti nechaly maximum toho, co v každé bylo. Za to jim patří druhé obrovské díky. 

Třetí, stejně tak důležité poděkování, patří kolegovi Radkovi, který v září ani neplánoval účastnit se u týmu dorostenek vzhledem k jeho trenérským “povinnostem” u mladších žákyň. Nejen, že jsme společně odjeli většinu zápasů, ale hlavně přinesl týmu to, proč a za co holky chtěly bojovat. Radka znají od nejmladších florbalových let, dlouhodobě jsou a byli pod Radkovo vedením, mají za sebou společně řadu úspěchu a přesně i z toho důvodu se holky semkly a byly jeden tým. Upřímně řečeno si zpětně bez Radka Mašáta nedovedu sezónu představit. Hodnocení v jedné větě - famózní sezóna a děkuji za ní!

Komentář Radka Mašáta

Jirka Klouda celou soutěž dorostenek zhodnotil velmi přesně, s jeho slovy souhlasím. Dodal bych snad jen tolik, že v tomto věku většina hráček přechází na střední školy, přibydou jim nové povinnosti, je méně času na zábavu. Přesto všechno byla celá sezóna sehrána a zakončena důstojně, dokonce se hráčský kádr ve druhé části soutěže rozšířil o další platnou členku. Přál bych si, aby holky u florbalu nadále vydržely. Všechna děvčata si zaslouží za tuto sezónu veliké poděkování. Jirkovi patří také velké díky za vedení družstva, trpělivost a především za čas, který děvčatům věnoval.

Proto ještě jednou děkujeme Barče, Natálce, Terce, Marušce, Nele, Lucce, Lucce EIizabeth, Denise a v brance Terce a Míše, byla to jízda holky :)

Jiří Klouda a Radek Mašát