Radek Mašát a Jiří Klouda trenéři kategorie G12

Mezinárodní turnaj mládeže Prague Games je vždy dobrým měřítkem sportovní výkonnosti florbalových družstev. S myšlenkou letošní účasti družstva mladších dívek jsme si prohrávali dlouho, ale neměli jsme dostatečný počet hráček. V průběhu sezóny se ovšem objevily nové dívky a do turnaje jsme se nakonec přihlásili. Před prvním herním dnem převládala nejistota, jak asi budeme schopni konkurovat. Nám zcela neznámé družstvo Sportpoland Olimpia Osowa Gdańsk nám bylo prvním soupeřem. Ve třetí minutě zápasu jsme dostali branku, ve třinácté jsme vyrovnali, ale necelé dvě minuty před koncem jsme po naší chybě opět obdrželi gól. Soupeř byl hratelný, konečný výsledek 1:2 tomu také nasvědčuje, ale my jsme neměli dobrou souhru v koncovce. 

To se potvrdilo i ve druhém utkání proti Zug United G12. Švýcarské družstvo předvádělo technický florbal, celkem jasně nás přehrálo a zaslouženě zvítězilo 4:0. Poslední utkání prvního hracího dne bylo ovlivněno dvěma prohrami, přesto jsme do něj vstupovali s odhodláním zvítězit. Jenže družstvo FAT PIPE FLORBAL CHODOV Praha patří ve všech kategoriích mezi špičku v naší republice. Už v osmé minutě zápasu bylo skóre 4:1 pro soupeře. To byl pokyn k přeskupení hráček a najednou se našim holkám dařilo zachycovat protiútoky a zbylých téměř 23 minut jsme uhráli bez změny skóre.

Druhý herní den bylo v plánu dohrát dva zápasy ve skupině, ovšem družstvo Tatranu Střešovice k turnaji nenastoupilo, zde se výsledek kontumoval 5:0, zbývalo tedy dohrát zápas s NTS FK - ZŠ Němšová. S tímto slovenským celkem jsme v minulosti sehráli některá utkání a věděli jsme, že budou dobře připraveni. Mnohem více jsme si hlídali hru, než v předchozích utkáních, měli jsme více šancí, jen koncovka byla bezzubá. Konečný stav 0:0 je toho důkazem. 

Třetí hrací den šlo o všechno. Čtvrtfinálový zápas nám přinesl soupeře FAT PIPE FLORBAL CHODOV Praha, na kterém jsme si ve skupině vyzkoušeli, že s ním jde hrát vyrovnaně. Šestnáct minut se hrálo bez branek, v sedmnácté minutě, tedy těsně před koncem poločasu, jsme dostali branku. Hráli jsme ale vyrovnané utkání a holky se semkly a bojovaly. Ve 23 minutě se nám podařilo vyrovnat. Všichni jsme si přáli zvítězit v normální hrací době, abychom se vyhnuli případným nájezdům. Minutu a dvě sekundy před koncem se nám přání splnilo, radost byla veliká, a výhru jsme už nepustili. Turnaj pro nás tedy pokračoval, k velkému překvapení některých odcházejících fanoušků. O účast ve finále jsme si zahráli s Zug United G12. Zde jsme ovšem mnoho nepředvedli. Družstvo ze Švýcarska nás přehrávalo a nám došly síly. Ani šest minut přesilové hry nám nepomohlo a zaslouženě jsme prohráli 0:3. Účast ve finále si vybojoval soupeř a společně s ním Sportpoland Olimpia Osowa Gdańsk. Polský tým nakonec celý turnaj vyhrál. 

Moc děkujeme soupeřům, pořadatelům, našim fanouškům, panu Pittrovi a paní Chalupové za pomoc při doprovázení družstva po celou dobu turnaje, ale nejvíce hráčkám za jejich bojovnost. 

Bronzové medaile holkám sluší. Pro dívky to ale byla velká zkušenost z turnaje, který ve světě nemá co do velikosti konkurenci a za rok se snad vrátíme silnější a připravenější. Každý takový turnaj dodá hráčkám i trenérům nejen zkušenosti, ale také sebevědomí a motivaci do další práce. 

Trenéři Radek Mašát a Jiří Klouda.